Ciudad de México (anglicky Mexico City, španělsky také México D. F.) je hlavní město a zároveň federální území v údolí Valle de México. Město se nachází jižně od středu Mexika v nadmořské výšce přibližně 2200 m n. m. Klima je subtropické horské s mírnými teplotami, v zimě mrzne pouze výjimečně, v létě bývá teplo a četnější srážky.
Obyvatelstvo
Městská katedrála v historickém centru Ciudad de México
Samotné México D. F. (tedy federální území) má necelých 9 milionů obyvatel, město však plynule přechází i do sousedních států México a Hidalgo s celkovou populací přesahující 21 milionů. Přibližně po 20 % populace tvoří původní obyvatelé a evropští přistěhovalci, více než polovinu pak míšenci, všeobecně označovaní za Mexičany. Velká část populace žije v chudobě či přímo ve slumech.
Doprava
Město má vlastní mezinárodní letiště, kvůli stálému přetížení však intenzivně využívá i další 4 letiště v nedalekých městech. I přes svou velikost nemá železnici, veškerou dálkovou dopravu zajišťují autobusy. Páteř hromadné dopravy tvoří rozsáhlé metro, doplněné městskými vlaky, tramvajemi a autobusy. Největší množství pasažérů však přepraví mikrobusy zvané peseros. Kvůli přetížené dopravě podporuje město i výstavbu cyklostezek a provozuje velkou síť půjčoven kol.
Historie města
Ciudad de México je nejstarším hlavním městem v celé Americe a také jediným, které založili původní obyvatelé. Město založili roku 1325 Aztékové pod jménem Tenochtitlán a do 16. století se rozrostlo na zřejmě největší město světa. Roku 1519 dorazili do města Španělé pod vedením Cortése. Po počátečních dobrých vztazích s vládcem Montezumou však došlo na odpor Aztéků, Španělé následně město dobyli v roce 1521. Cortés město prakticky zcela zničil, ale poté jej obnovil pod názvem Mexiko a vybudoval zde během krátké doby centrum koloniální moci Španělska. Po tři staletí byly ve velkém budovány kostely a paláce šlechty, válka o nezávislost vypukla v roce 1810 a roku 1821 vyhlásilo Mexiko samostatnost. Během Americko-Mexické války v letech 1846-1848 padlo město do rukou armády USA. Koncem 19. století bylo město masivně přebudováno, včetně výstavby moderní infrastruktury, kanalizace, elektrifikace a systému škol. V roce 1910 započala Mexická revoluce, která se následně táhla desetiletí a průběžně se střídaly revoluční vlády, které byly poměrně tolerovány. V letech 1960 a 1968 došlo na významné demonstrace doprovázené masakry, k zásadní změně režimu však došlo až v roce 1988. K pádu vlády přispěla také neschopnost řešit následky silného zemětřesení z roku 1985, kdy obyvatelstvo prakticky převzalo infrastrukturu do svých rukou.
Památky
Historické centrum města a zahrady Xochimilco jsou prohlášeny za památky UNESCO. Centrem je především náměstí Plaza de la Constitución (také Zócalo), kde stojí impozantní městská katedrála, Národní palác a také zbytky aztéckého chrámu Templo Mayor. Od Národního paláce vede rušná obchodní třída k parku Chapultepec, kde stojí stejnojmenný palác. V okolí je pak řada muzeí a ZOO, celkem je ve městě přes 160 muzeí a 30 koncertních síní. Ikonou města je socha Anděl svobody na ulici Paseo de la Reforma.
