Sofie (bulharsky Cофия) leží na řece Iskăr, na úpatí pohoří Vitoša v západní části Bulharska. Město má vlhké kontinentální klima, jaro a podzim jsou krátké, zima spíše mírná a léto teplé.
Obyvatelstvo
Katedrála sv. Alexandra Něvského
Sofie má přibližně 1,25 milionu obyvatel, populace města v posledních letech stagnuje. Celých 96 % obyvatel se prohlašuje za Bulhary, nejvýznamnější menšinou jsou Romové, následovaní Turky. Řada obyvatel se hlásí k ortodoxnímu křesťanství, výrazné zastoupení však mají i katolíci a muslimové.
Doprava
Sofie má vlastní mezinárodní letiště a je křižovatkou několika panevropských železničních koridorů. Je také důležitým uzlem pro silniční dopravu, ale dálnic je v Bulharsku zoufalý nedostatek. Městská hromadná doprava závisí především na autobusech, méně na tramvajích a trolejbusech. Metro se rychle dostavuje, ale zatím je zcela nedostatečné.
Historie města
Prvním větším osídlením na území města byla v 7. století Serdica vybudovaná Thráky. Roku 339 před Kristem dobyl nakrátko město Filip II. Makedonský, v roce 29 před Kristem ovládli město Římané. Pod římskou nadvládou město vzkvétalo, byla vybudována řada administrativních budov, chrámů, lázně i silné opevnění. V roce 447 bylo město vypleněno Huny a později Góty, v 6. století však město obnovil císař Justinián. Roku 809 se město stalo po dobytí chánem Krumem součástí První bulharské říše pod názvem Sreděc, v 11. a 12. století se dočasně stalo součástí Byzantské říše a poté Druhé bulharské říše. Roku 1386 dobyli město Turci a stalo se součástí Osmanské říše, byla vybudována řada mešit, město však postupně upadalo. Roku 1878 dobyli město Rusové a v roce 1879 se Sofie stala hlavním městem samostatného Bulharska. Roku 1925 provedli komunisté bombový atentát v kostele, při kterém zahynulo 120 lidí a stovky byly raněny. Během II. světové války spolupracovalo Bulharsko s Německem, díky tomu bylo vybombardováno spojenci a následně obsazeno Rudou armádou. Roku 1946 vznikla lidová republika, demokratické vlády se Bulharsko dočkalo až 10. listopadu 1989. Obnova města i demokracie však je dodnes obtížná.
Památky
Mezi nejvýznamnější památky patří Katedrála sv. Alexandra Něvského, před kterou stojí památník ruského cara Alexandra II., obojí bylo postaveno pro cara jako výraz vděčnosti za osvobození od osmanské nadvlády. V centru města lze také obdivovat zbytky římských lázní. Z dob raného křesťanství pochází rotunda Sv. Jiří ze 4. století a kostel Sv. Sofie, podle kterého se dnes město jmenuje. Z dob osmanské vlády pochází mešita Banja Baši ze 16. století. Z novějších dob pochází novobarokní budova Národního divadla či novoklasicistní Národní opera. Ze socializmu pochází například stalinistická budova Largo. Moderní architektura se nachází především ve čtvrti Mladost, kde sídlí řada firem a obchodních center.
Další články z rubriky
- Hlavní město Nizozemska – Amsterdam
- Hlavní město Skotska – Edinburgh
- Hlavní město Turecka – Ankara
- Hlavní město Švýcarska – Bern
- Hlavní město Portugalska – Lisabon
- Hlavní město Albánie – Tirana
- Hlavní město Běloruska – Minsk
- Hlavní město Norska – Oslo
- Hlavní město Itálie – Řím
- Hlavní město Bulharska – Sofie
- Hlavní město Estonska – Tallinn
- Hlavní město Belgie – Brusel
- Hlavní město Rumunska – Bukurešť
- Hlavní město Španělska – Madrid
- Hlavní město Dánska – Kodaň
- Hlavní město Švédska – Stockholm
- Hlavní město Řecka – Athény
- Hlavní město Lotyšska – Riga
- Hlavní město Makedonie – Skopje
- Hlavní město Chorvatska – Záhřeb
- Hlavní město Irska – Dublin
- Hlavní město Německa – Berlín
- Hlavní město Litvy – Vilnius
- Hlavní město Rakouska – Vídeň
- Hlavní město Ruska – Moskva
- Další články z rubriky 'Evropa' »
