Bukurešť (rumunsky București, anglicky Bucharest) leží na jihovýchodě Rumunska na řece Dâmbovița. Klima je přechodné mezi kontinentálním a subtropickým, s výraznými rozdíly mezi létem a zimou. V zimě bývají běžné silné mrazy, srážky jsou však nízké, naopak v létě bývají častá horka a zároveň častěji prší.
Obyvatelstvo
Socialistický parlament v Bukurešťi
Bukurešť má 1,88 milionu obyvatel, počet obyvatel v posledních dekádách mírně klesá. Přibližně 97 % obyvatel jsou Rumuni, hlavní menšinou jsou Romové, dále Maďaři, Židé, Turci a Číňané. 96 % obyvatel se hlásí k ortodoxnímu křesťanství, další náboženství jsou prakticky bezvýznamná.
Doprava
Bukurešť má dvě mezinárodní letiště a je významným železničním i dálničním uzlem. Dopravu ve městě zajišťuje především metro, které je doplněno hustou sítí městských železnic, tramvají, trolejbusů a autobusů.
Historie města
Oblast města byla střídavě obydlena již od pravěku. O založení města a jeho rané historii se ví velmi málo, pravděpodobně bylo součástí První bulharské říše a roku 1241 dobyto Mongoly. Za první zmínku se považuje rok 1459, kdy ve městě sídlil legendární Vlad III., známější pod městem Drákula. V roce 1476 bylo vypleněno Moldavci, v roce 1554 ovládli oblast Turci a stala se součástí Osmanské říše. Nicméně povstání a střídání vlád bylo poměrně běžné, Bukurešť byla několikrát přepadena Habsburskými vojsky a později také carskou ruskou armádou. Po roce 1828 kontrolovalo oblast Rusko a poté Rakousko, Rumunsko získalo samostatnost v roce 1862. Bukurešť prudce rostla, s krátkou přestávkou během I. světové války v letech 1916-1918, kdy byla okupována Německem. Během II. světové války bylo Rumunsko spojencem Německa, Bukurešť byla těžce poničena bombardováním. Po válce se ujali moci komunisté, v letech 1965-1989 vládl diktátor Nicolae Ceaușescu, který město přebudoval v duchu socializmu. Ještě v 90. letech mělo Rumunsko řadu politických problémů, ale postupně se situace zlepšila a město zase prosperuje.
Památky
Většina historických budov v Bukurešti nepřežila četné války a požáry, zbytek z velké části zvládl zlikvidovat Ceaușescův režim. Nejlépe zachovanou historickou částí je Lipscani, kde se dochovala například středověká krčma Hanul lui Manuc a soud Curtea Veche. Zlatým obdobím výstavby města bylo mezi světovými válkami, kdy vznikla řada významných budov ve stylu Art Nouveau. Z tohoto období pochází například paláce Crețulescu a Cotroseni, kde je sídlo prezidenta. V období komunizmu bylo mnoho historických čtvrtí doslova srovnáno se zemí a přestavěno, tak vznikla například budova parlamentu a řada velkých bytových domů v centru. Po roce 1990 byla zrestaurována řad starých vil i historických budov z předválečného období, některé komunistické stavby byly zbořeny či přestavěny. Vznikla také řada moderních budov, nákupních center a nových obytných komplexů. Například mohutné budovy City Gate Towers či nákupní centra Bukurešť a City Mall.
Další články z rubriky
- Hlavní město Nizozemska – Amsterdam
- Hlavní město Skotska – Edinburgh
- Hlavní město Turecka – Ankara
- Hlavní město Švýcarska – Bern
- Hlavní město Portugalska – Lisabon
- Hlavní město Albánie – Tirana
- Hlavní město Běloruska – Minsk
- Hlavní město Norska – Oslo
- Hlavní město Itálie – Řím
- Hlavní město Bulharska – Sofie
- Hlavní město Estonska – Tallinn
- Hlavní město Belgie – Brusel
- Hlavní město Rumunska – Bukurešť
- Hlavní město Španělska – Madrid
- Hlavní město Dánska – Kodaň
- Hlavní město Švédska – Stockholm
- Hlavní město Řecka – Athény
- Hlavní město Lotyšska – Riga
- Hlavní město Makedonie – Skopje
- Hlavní město Chorvatska – Záhřeb
- Hlavní město Irska – Dublin
- Hlavní město Německa – Berlín
- Hlavní město Litvy – Vilnius
- Hlavní město Rakouska – Vídeň
- Hlavní město Ruska – Moskva
- Další články z rubriky 'Evropa' »
