Záhřeb (chorvatsky a anglicky Zagreb) leží v severozápadní části Chorvatska na úpatí pohoří Medvednica. Město má oceánské klima s výrazným střídáním ročních období. V létě bývá často poměrně horko, zimy bývají obvykle mírné, ale běžně se sněhem.
Obyvatelstvo
Kostel sv. Marka
Město má přibližně 800 tisíc obyvatel a je největším v Chorvatsku. Přibližně 90 % obyvatel tvoří Chorvati, hlavní menšinou jsou Srbové, Albánci a Bosňané, další menšiny tvoří obyvatelé většiny zemí Balkánu. Převládajícím náboženstvím je křesťanství, velký podíl však má také islám.
Doprava
Město má vlastní mezinárodní letiště, které slouží také armádě, a dvě menší sportovní letiště. Záhřeb je hlavním uzlem dálnic i železnice v Chorvatsku. Městská doprava je závislá především na síti tramvají, které jsou doplněny autobusy a taxíky. V okrajových částech města jezdí také příměstské vlaky.
Historie města
Prvním osídlením byla zřejmě římská osada Andautonia z 1. století. V roce 1094 založil maďarský král Ladislav církevní centrum Kaptol, na protějším vrchu pak bylo světské opevnění Gradec. V roce 1242 odolal Gradec nájezdu Mongolů a na oplátku získal od uherského krále Bély IV. statut královského města i vlastní soud. Do roku 1526 byla oblast pod správou Habsburků, v roce 1527 se poprvé sešel chorvatský sněm. Roku 1621 se prvním bánem (místokrálem) stal Nikola Frankopan. Mezi opevněním Gradec a Kaptol začalo vznikat tzv. Dolní město (Donji Grad), které se věnovalo především obchodu. Všechny tři oblasti se spojily až za bána Jelačiče v roce 1850. V roce 1862 získal Záhřeb železniční trať. V roce 1880 bylo město poničeno zemětřesením. Od zemětřesení až do roku 1914 město prosperovalo, po konci I. světové války se Chorvatsko stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Během II. světové války fungoval v Chorvatsku fašistický ustašovský režim, od roku 1945 se Chorvatsko stalo součástí socialistické Jugoslávie. Roku 1991 se Záhřeb stal hlavním městem samostatného Chorvatska.
Památky
Hlavní historickou částí je výborně zachovaná část Gradec (Horní město), kde je dominantní barokní palác Banski dvor, v současnosti sídlo vlády. Bývalý klášter klarisek dnes slouží jako městské muzeum, výhled na město je z muzejní věže Lotrščak. Dominantou Gradce je kostel Sv. Marka, nedaleko něj stojí také budova parlamentu. S Kaptolem je Gradec propojen bránou Kamenita vrata ze 13. století. Kaptol byl po staletí náboženským centrem, jeho dominantou je opevněný arcibiskupský palác a katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Štěpána. Současným živým centrem města je Donji Grad (Dolní město). Centrem je náměstí bána Jelačiče, kde se nachází řada historických budov. Zajímavá je jistě i ortodoxní srbská katedrála či novější budovy Národního divadla a Domu umění.
Další články z rubriky
- Hlavní město Nizozemska – Amsterdam
- Hlavní město Skotska – Edinburgh
- Hlavní město Turecka – Ankara
- Hlavní město Švýcarska – Bern
- Hlavní město Portugalska – Lisabon
- Hlavní město Norska – Oslo
- Hlavní město Itálie – Řím
- Hlavní město Bulharska – Sofie
- Hlavní město Estonska – Tallinn
- Hlavní město Belgie – Brusel
- Hlavní město Albánie – Tirana
- Hlavní město Běloruska – Minsk
- Hlavní město Dánska – Kodaň
- Hlavní město Švédska – Stockholm
- Hlavní město Řecka – Athény
- Hlavní město Lotyšska – Riga
- Hlavní město Makedonie – Skopje
- Hlavní město Rumunska – Bukurešť
- Hlavní město Španělska – Madrid
- Hlavní město Chorvatska – Záhřeb
- Hlavní město Irska – Dublin
- Hlavní město Německa – Berlín
- Hlavní město Litvy – Vilnius
- Hlavní město Rakouska – Vídeň
- Hlavní město Ruska – Moskva
- Další články z rubriky 'Evropa' »
