Vilnius leží na soutoku řek Vilnia a Neris, nedaleko jihovýchodní hranice Litvy. Klima je přechodné mezi kontinentálním a přímořským, v létě bývají horka, ale po zbytek roku je poměrně chladno.
Obyvatelstvo
Litevské hlavní město Vilnius
Ve Vilniusu žije 540 tisíc obyvatel. Téměř 60 % populace se hlásí k litevské národnosti, zbytek tvoří Poláci, Rusové, Bělorusové, Židé a řada drobných menšin. Ještě počátkem 20. století se nadpoloviční většina hlásila k židovské národnosti, pouze jednotky procent se prohlašovaly za Litevce.
Doprava
Hlavní dopravu po městě zajišťují trolejbusy a autobusy, počítá se také s rozvojem příměstských železnic a tramvají. Město má vlastní mezinárodní letiště, které leží pouhých 5 km od centra. Významná je síť dálnic a železniční koridory do Polska, Ruska a Běloruska.
Historie města
Přestože existují četné archeologické doklady o osídlení, samotné město zřejmě začalo vznikat až ve 13. století a první písemné zmínky jsou až z roku 1323. Prvním známým vládcem byl král Gedidiminas, který je podle legend i zakladatelem města, přestože zde zjevně existovalo starší opevnění již nejméně o století dříve. Hrad Trakai v centru města byl sídlem litevského velkoknížete, řada velkoknížat však byla také polskými králi a sídlili v Polsku. V 16. století založil Štefan Báthory vyhlášenou univerzitu, město také získalo nové mohutné opevnění. V 17. století se město stalo terčem několika válek a bylo těžce zdevastováno nejdříve Rusy a poté Švédy, v průběhu 18. století zase došlo k těžké morové epidemii a několika ničivým požárům. Od roku 1795 připadla část Litvy včetně Vilniusu Rusku. Během svého tažení na Moskvu dobyl město roku 1812 Napoleon, během krátké doby však bylo zároveň hrobem tisíců ustupujících Francouzů. Na více než století upadla Litva pod represivní ruskou nadvládu. Za 1. světové války byla Litva okupována Německem, hned po válce sice byly snahy o samostatnost, ale následné tahanice nakonec skončily anexí Vilniusu ze strany Polska. Na začátku 2. světové války připadl Vilnius Sovětskému svazu, což téměř okamžitě vyústilo v okupaci a represe. O pouhý rok později vystřídala Sověty německá okupace, během které bylo zmasakrováno přes čtvrt milionu litevských Židů. Od roku 1944 byl Vilnius opět obsazen Sověty, kteří zde zůstali až do finálního uznání nezávislosti Litvy v roce 1991.
Památky
Vilnius je vyhlášený svým Starým městem, které je vyhlášeno za památku UNESCO. Nachází se zde přes 1500 historických budov, které vznikaly během staletí a jsou převážně barokní. Centrem města je historická radnice, která je ulicí Pilies spojena s Královským palácem. Palác zahrnuje také známou Gedidiminovu věž, většina paláce je dnes součástí Národního litevského muzea. Milovníci umění mohou navštívit také Litevské muzeum umění a řadu dalších galerií, Vilnius je přímo rájem umělců. Opomenout nelze ani Muzeum obětí genocidy, které se věnuje zejména sovětskému období. Z 16. století pochází mezinárodně uznávaná Vilniuská univerzita, ve městě se však nachází i řada dalších univerzit.
Další články z rubriky
- Hlavní město Nizozemska – Amsterdam
- Hlavní město Skotska – Edinburgh
- Hlavní město Turecka – Ankara
- Hlavní město Švýcarska – Bern
- Hlavní město Portugalska – Lisabon
- Hlavní město Albánie – Tirana
- Hlavní město Běloruska – Minsk
- Hlavní město Norska – Oslo
- Hlavní město Itálie – Řím
- Hlavní město Bulharska – Sofie
- Hlavní město Estonska – Tallinn
- Hlavní město Belgie – Brusel
- Hlavní město Rumunska – Bukurešť
- Hlavní město Španělska – Madrid
- Hlavní město Dánska – Kodaň
- Hlavní město Švédska – Stockholm
- Hlavní město Řecka – Athény
- Hlavní město Lotyšska – Riga
- Hlavní město Makedonie – Skopje
- Hlavní město Chorvatska – Záhřeb
- Hlavní město Irska – Dublin
- Hlavní město Německa – Berlín
- Hlavní město Litvy – Vilnius
- Hlavní město Rakouska – Vídeň
- Hlavní město Ruska – Moskva
- Další články z rubriky 'Evropa' »
